Spavost x nespavost

Už nevím, co mám dělat...

Začalo někdy před čtyřmi týdny, kdy jsem začínal být velmi unavený a nejvíce se to na mě podepsalo v práci, kdy jsem pořádně ani nedokázal pracovat. Byl jsem tak unavený, že jsem dokonce jednou i usnul v práci (naštěstí, když tam nebylo vedení). Když jsem měl volno, tak nebyl problém spát klidně i 13 hodin vkuse tvrdým spánkem, kdy by mě neprobudil ani buldozer.

Postupně mě to začalo omezovat nejen v práci, ale i doma, dokonce i po tak dlouhém spánku. Začalo mi být všechno jedno, nechtělo se mi do hygieny, do úklidu, vaření a ostatních domácích pracích. Nevěděl jsem už pořádně kudy kam a všichni mi jen říkali, že je to vedlejší účinek léků a tím to haslo. Můj psychiatra, obvodní lékařka mi tvrdili totéž.

Když jsem začal přemýšlet trochu hlouběji, tak jsem přišel na to, že se mi přesně toto dělo už v únoru, pár měsíců zpátky. Tenkrát to trvalo celkem 14 dní, možná trochu déle, to už nevím a taky to odeznělo samo. Jenže tenkrát jsem to nemusel tak řešit, když jsem byl ještě na pracovní neschopnosti a nechodil jsem do práce. Teď už jsem to řešit musel, protože ne jednou se mi stalo, že ve dvě hodiny odpoledne jsem v práci ani nedokázal rozdat svačiny pacientům a musela to udělat za mě kolegyně sama. Bylo mi nevýslovně trapně, ale opravdu jsem nemohl. Není to totiž jako klasická únava, je to celkově vyčerpání, které vám nedovolí mluvit, chodit, jíst nebo pít.

Svým pozorováním za tu dobu jsem přišel totiž na to, že v této době jsem skoro vůbec nic nesnědl a nevypil, prostě jsem neměl hlad. Když si tohle všechno dáte dohromady, tak si možná mnozí z vás řeknou, že jsem měl depresi, ale podle mého názoru to deprese nebyla, protože jsem nebyl vůbec smutný, nebrečel jsem a dokázal jsem se normálně smát. Do teď to nechápu, co se to se mnou dělo.

Teď přišel zlom! Po třítýdenní nadměrné spavosti přišla nespavost, což je podle mě ještě horší. Kdo to nezažil, tak to nepochopí, protože když v noci jen tak ležíte a koukáte do stropu klidně i několik hodin, tak to jsou opravdu muka... A když už tedy usnu, tak se probouzím každou půlhodinu, takže je to snad ještě horší pro tělo, než kdybych nespal vůbec.

Včera jsem byl po dvou směnách, tak jsem si myslel, že budu spát jako miminko, ostatně jako vždy. Opak byl pravdou a já jsem usnul až někdy po druhé hodině ráno, kdy jsem si ze zoufalství, po neúspěchu s alternativními radami a technikami na usínání, musel vzít tři Neuroly 0,5 mg. Vím, není to dobré, ale už jsem nevěděl, co mám dělat. Léky přímo na spaní doma nemám, protože na mě už nezabírají (bral jsem je po poslední atace).

A takto já teď bojuji. Kladu si nyní otázku, co je horší, abnormální spavost nebo nespavost?